Vajnachská diaspora České republiky, o. s.

Domů | Stanovy | Kontakt
Obr: kavkazské strážní a obytné věže

Vajnach (v českém překladu Náš národ),
je společné označení etnika hovořícího Vajnachským jazykem v oblasti Velkého Kavkazu majícího společný původ, jazyk a kulturu.

Vajnachové v současné době čítají asi 3 miliony lidí. Podle území, které obývají, se jim též říká:

  • Inguši, Orstchojci a Čečenci ( vajnachsky: ГӀалгӀай [Galgaj], Орстхой [Orstchoj], Нохчи [Nochči] ) obývající značnou část severního svahu pohoří Velký Kavkaz
  • Auchovci ( vajnachsky: Оухой [Ouchoj] ) obývající část současného západního Dagestánu hraničící s územím dnešního Čečenska
  • Kistové a Bacbijci ( vajnachsky: Кистой [Kistoj] a Бацой [Bacoj] ) obývající část jižního svahu pohoří Velký Kavkaz na dnešním území Gruzie

Bacbijci vesměs vyznávají křesťanství. Ostatní Vajnachové se většinou formálně hlásí k nepolitickému sunitskému islámu.

Ve druhé polovině 19. století byla v důsledku koloniální politiky Ruska (deklarované jako První kavkazská genocida 1840 - 1864) část Vajnachů vytlačena na území Turecka. Jejich potomci dnes žijí na území Turecka, Iráku, Jordánska, Sýrie a Egypta.

Vajnachové byli v novodobé historii vystaveni třem genocidám za strany imperiálního Ruska.

  • První kavkazská genocida (1840-1864) – je označení zločinů proti lidskosti spáchané cíleným vyvoláváním hladomorů a nehumánním zacházením s civilním obyvatelstvem Kavkazu ruskou armádou v době kolonizace Ruskem. Celkový počet padlých v boji, civilních obětí a obětí při deportacích se odhaduje na osm miliónů, což činilo polovinu kavkazské populace. Nejvíce zdecimovaným etnikem byli Adygové. Národem, který kladl největší odpor, byli Vajnachové.
  • Druhá kavkazská genocida (1944-1946) – 23. února 1944 byla nadpoloviční většina Vajnachů deportována bolševickým režimem do Kazachstánu a Kirgizstánu. Zbylých 260 tisíc Vajnachů bylo na místě vyvražděno. Deportaci nepřežilo 40 až 50% Vajnachů. Z těch, kteří deportaci přežili, zahynulo během tří let dalších přibližně 200 tisíc osob na následky umělého hladomoru. V poststalinském období (třináct let po deportaci) bylo Vajnachům umožněno se do své vlasti vracet.
  • Třetí kavkazská genocida (1999-2000) - vstup ruských vojsk na území Čečenska v roce 1994 vyvrcholil roku 1999 genocidou, jejímž následkem byla ztráta na životech 300 tisíc obyvatel a exodus dalších přes 300 tisíc obyvatel, kteří uprchli do různých evropských zemí. Malá část z nich uprchla do Turecka, Spojených států a Kanady.

V současné době žije odhadem (2019):

  • Na území Ingušů, Orstchojců a Čečenců 2 miliony obyvatel
  • Na území dnešní Gruzie 20 tisíc Kistů a na 3 tisíce Bacbijců

v zahraničí:

  • 300 tisíc Vajnachů v evropských zemích, z toho několik set v ČR
  • 300 tisíc Vajnachů v oblasti Moskvy a Petrohradu
  • 100 tisíc na území ostatního Ruska (bez severního Kavkazu)
  • 70 tisíc na území Kazachstánu a Kirgizstánu
  • 40 tisíc potomků v Turecku
  • 20 tisíc v Jordánsku
  • neznámý počet v Sýrii, Iráku a Egyptě

Názvy Inguši a Čečenci nemají původ v jazyce Vajnachů.

Jedná se o Ruskem vvytvořené názvy jejichž cílem je zamlžit původní jednotu Vajnachů, národ rozdělit, generovat interní spory a tím ztížit obnovu jednoty národa. V tomto smyslu byl jazyk vajnachů účelově rozdělen na čečenský a ingušský, ačkoliv se de facto jedná o dialekty jednoho jazyka. Dialektů vajnachského jazyka je kolem dvou desítek.

Skloňování pojmu Vajnach není v českém jazyce jednotné.

Správné tvary jsou:
Jednotné čísloMnožné číslo
1.VajnachVajnachové
2.VajnachaVajnachů
3.VajnachoviVajnachům
4.VajnachaVajnachy
5.VajnacheVajnachové
6.VajnachoviVajnachách
7.VajnachemVajnachy
Přídavné jménovajnachský, vajnachská, vajnachské

42


Aktuálně:

Divadlo Meet Factory nastudovalo inscenaci o konsekvencích třetí kavkazské genocidy zvanou Aluminiová královna podle stejnojmené knihy Petry Procházkové. Ukázka na youtube.com zde.