Vajnachská diaspora České republiky, o. s.

Domů | Stanovy | Kontakt
Obr: kavkazské strážní a obytné věže

Vajnach (v českém překladu Náš národ),
je společné označení etnik hovořících nachskými jazyky v oblasti Velkého Kavkazu, která mají společný původ, jazyk a kulturu.

V současné době čítá asi 3 miliony lidí, přičemž živá větev nachských jazyků je tvořena:

  • Čečenci a Inguši, obývající téměř celou východní část severního svahu Velkého Kavkazu
  • Čečenci - Akkinci, obývající část severozápadního Dagestánu
  • Kisty a Bacbijci (čečensky Báca, gruzínsky Bacbi) obývající část jižního svahu Velkého Kavkazu na území Gruzie

Od druhé poloviny 19. století, v důsledku koloniální politiky Ruska, až do pádu carského režimu, byla část Vajnachů vytlačena na území Turecka. Jejich potomci dnes žijí na území Turecka, Jordánska, Sýrie a dalších zemí Blízkého východu.

23. února 1944 byli Vajnachové sovětským režimem deportováni ze svého území do Kazachstánu a Kirgizstánu. Tuto deportaci jich nepřežilo 50 až 60%. V poststalinském období (třináct let po deportaci) bylo Vajnachům umožněno se do své vlasti vracet. V Kazachstánu a Kirgizstánu část zůstala, takže dnes zde žije na 70 tisíc jejich potomků.

Vstup ruských vojsk na území Čečenska a obě rusko-čečenské války (první v letech 1994-1996 a druhá od roku 1999) způsobily ztrátu 300 tisíc obyvatel. Dalších 200 tisíc uprchlo do různých evropských zemí a malá část do Turecka, Spojených států a Kanady.

V současné době žije odhadem:

  • na původním území v Gruzii:
    • 25 tisíc Kistů
    • 3 tisíce Bacbijců
  • v zahraničí:
    • 300 tisíc Vajnachů v evropských zemích, z toho několik set v ČR
    • 150 tisíc na území samotného Ruska (bez severního Kavkazu)
    • 50 tisíc potomků v Turecku
    • 10 tisíc v Jordánsku
    • menší počet v Izraeli, Sýrii a Iráku

Odkazy:

Radio Free Europe / Radio Liberty Maršo radio chechen.org VayDahar - kultura a vzdělání
Naši sponzoři: Pražská správa nemovitostí