Historie Vajnachů
Antika a středověk
Území Vajnachů se z místopisného hlediska nachází na poměrně úzkém koridoru mezi Černým a Kaspickým mořem. Již v antice a na počátku středověku se tak jejich území stalo oblastí průchodu vojsk různých říší, která tímto přírodním koridorem při svých expanzích procházela: V horských oblastech sídlilo království Sarir (5. až 12. století), severní plošinu ovládala Alanie, které se dočasně podařilo Vajnachy podrobit. Alanové zde pak sídlili několik století, přičemž přebrali některé prvky vajnachské kultury. Dále sem přišli Římané, později novoperská Sásánovská říše, Arabský kalifát, Chazarská říše a různé další nomádské kmeny.
Po staletí se území osídlené Vajnachy měnilo podle momentálního ohrožení: V dobách míru se Vajnachové tlačili do nížiny od hřebene Velkého Kavkazu na sever. Za války se zase stahovali do opevněných pozic na severním svahu Velkého Kavkazu, které však poskytovaly strategickou výhodu kontroly nad obchodními cestami přes hřeben Velkého Kavkazu.
V 10. století se začalo k Vajnachům z Gruzie šířit křesťanství. V této době jsou též budovány četné obytné a obranné věže. Šíření křesťanství pokračovalo až do 13. století, než byl Kavkaz obsazen Mongoly, kteří přinutili Vajnachy, aby se znovu stáhli do hor. Po pádu Tímúrovské říše se vajnachové začali opět vracet do nížin.
Islám se dostal na území Kavkazu poté, co muslimští Arabové obsadili roku 664 hlavní město Dagestánu Durban. Jednotliví Vajnachové žijící na území Dagestánu byli v průběhu 8. až 10. století ovlivněni spíše islámským foklórem než islámskou vírou. Větší vliv v tu dobu mělo křesťanství, kterým bylo ovlivněno mnohem více lidí. Ještě v 19. století bylo k islámu se hlásících Vajnachů velmi málo, než ortodoxní křesťanské Rusko zahájilo kavkazskou válku (1817 až 1864) za dobývání Kavkazu. Křesťanství začalo být spojováno s krutostmi páchanými imperiálním Ruskem v rámci kavkazské genocidy, což vedlo k rychlému šíření islámu po celém severním Kavkaze jako válečné ideologie.